„
V tomto dílu si krok za krokem popíšeme konkrétní postup při svařování plastů. Dále na jaké problémy může mechanik narazit a způsoby kterými je možné je řešit.
„”
Při svařování je zásadní podmínkou dodržení optimální teploty svařování. Pokud je teplota nižší nedojde ke řádnému spojení (provaření) materiálu a při vyšší teplotě může dojít k jeho „spálení“. Každý materiál má svou teplotu svařování. Přehled teplot a tím i návod k nastavení svařovacího zařízení by měl být součástí návodu na používání přístroje. Je také nutno si uvědomit, že při svařování horkovzdušnou pistolí, se nastavuje teplota vzduchu, který pistoli opouští. Ta však není zcela totožná s teplotou svařovaného materiálu. Zde hraje vliv i teplota okolí. Situace je rozdílná pokud se svařuje díl, který byl odmontován z vozu za chladného zimního rána nebo slunečného letního odpoledne. Rozdíl v teplotě materiálu v těchto případech dělá i několik desítek stupňů. Jiná situace nastává při svařování pomocí odporové pistole. Doporučujeme zvolit pro práci takovou, která má ve špičce zabudovaný termočlánek. Ten pak vrací do topného tělíska informaci o přesné teplotě v místě kontaktu pistole s materiálem a tím zaručuje dodržení správné svařovací teploty.
Postup svařování.
Ten se volí v závislosti na několika faktorech. Tím prvním je tvar poškození a velikost poškození. Pokud se jedná o úzkou prasklinu je možné použít jednoduchý svar. Horkovzdušná pistole je pro tento typ oprav ideální. Na redukční trysku se nasadí tryska a vodícím okem. Profil a průměr oka se volí podle velikosti a tvaru svaru. Svařovací prut se protáhne okem a přitiskne na počáteční bod svaru a potom se pomalým rovnoměrným pohybem posunuje svařovací pistole po poškození k jeho konci. Spojovací materiál, který se na počátku přichytne, se tak automaticky posunuje do místa svařování. Při pohybu se zároveň hladící ploškou na konci trysky materiál vyhlazuje a zatlačuje do místa svaru. Na konci se svařovací materiál odřízne vhodným ostrým nožem. Nezapomeňte svařovaný materiál před prací zafixovat tak, jak jsme si popsali v minulém díle seriálu. Při použití materiálu vhodného tvaru a rozměru svar mírně přesahuje nad okolní materiál. Tento přesah se pak zbrousí.
Větší otvory nebo širší praskliny se opravují jinou metodou. Přídavný materiál u horkovzdušného svařování podává ručně z boku. Nikdy ne shora proti směru proudu horkého vzduchu. Vlastní svařování se provádí kývavými pohyby, při kterých se přídavný materiál postupně taví a vyplňuje otvor. Je samozřejmé, že se v těchto případech musí zabránit prokapávání roztaveného materiálu. Toho se dosáhne buď podlepením svařovaného místa speciální lepící páskou, nebo se nejprve z rubové strany přivaří pomocí pomocí speciální vodící trysky tenký pásek. Ten se používá pro zpevnění svaru i v případech, kdy se svařuje na namáhaných místech.
Základní svařovací pruty se vyrábí v kruhovém a trojúhelníkovém průřezu a v několika průměrech tomu odpovídají i tvary a velikosti ok na tryskách. Před svařování proveďte poměřením výběr vhodného profilu a průměru a k tomu i odpovídající trysky.
Dokončovací operace.
Po odřezání přebytečného materiálu a jeho zbroušení se pak dále postupuje jako při klasickém lakování plastových dílů. Pro odřezání se dají použít speciální nože s výměnnými a kvalitními břity. Jsou ergonomicky tvarované a pracuje se s nimi daleko lépe a bezpečněji než s běžnými řezacími noži.
Při svařování je nutno dbát na bezpečnost práce. Pracuje se s teplotami řádově ve stovkách stupňů Celsia při kterých se plastový materiál taví. Při styku s nechráněnou pokožkou může dojít k těžkým popáleninám. Podobně jako při kontaktu s horkým koncem odporová pistole, nebo proudem vzduchu z pistole horkovzdušné.
Pro svařování plastů nejsou předepsané žádné zkoušky, přesto vyžaduje poměrně značnou mechanickou zručnost. Doporučujeme si tuto činnost předem několikrát vyzkoušet na různých materiálech a druzích poškození ještě před tím, než se pustíte do oprav pro zákazníky.
V dalších dílech našeho seriálu se budeme věnovat lepení plastů a opravám speciálních dílů z plastů.
„