„
Automobily již dlouho nejsou jen stroje složené z mechanických částí. Jejich plnou součástí jsou rovněž elektronické systémy, které řídí chod jednotlivých částí včetně řízení chodu motoru. Občas se motor dostane do úzkých a tehdy přijde ke slovu nouzový režim.
„”
Proč tento stav nastane?
Pokud elektronická řídicí jednotka (ECU) obdrží od lambda sondy třikrát po sobě informaci, že nedošlo k měřitelné změně sytosti směsi – buď z chudé na bohatou a nebo naopak – přepne řídicí jednotka motor do nouzového režimu. Prakticky tedy tento stav tedy nastane, pokud sonda nahlásí jednotce třikrát po sobě stejně chudou palivovou směs anebo naproti tomu třikrát za sebou bohatou směs.
A jak lze nouzový režim poznat a vyhodnotit?
K diagnostice tohoto problému je zapotřebí analyzátor výfukových plynů. Nouzový režim je diagnostikován při naměření konkrétních výsledků složek výfukových plynů. Hodnoty oxidu uhelnatého (CO) jsou vyšší než 0,3 objemového procenta a obsah uhlovodíků (HC) je vyšší než 150 ppm. Tyto hodnoty se používají jako počáteční při vyhodnocování poruch ve výfukových systémech.
Na okraj bude dobré vysvětlit si, co znamenají jednotlivé složky. CO je bezbarvý vysoce toxický plyn bez zápachu. Vzniká při spalování bohaté směsi s malým přístupem kyslíku, kdy jeho množství nestačí na dokonalou oxidaci uhlíku na nejedovatý CO2.
HC jsou rovněž produktem nedokonalého spalování. Nejnižší obsah uhlovodíků ve spalinách se vyskytuje při hodnotě lambda = 1,1. Poté stoupá, zejména při závadě zapalování, špatného seřízení zapalování, předstihu, opotřebení svíček, netěsném spalovacím prostoru prostor s vadnými vstřikovači či ventily, apod. Jejich obsah se měří v mikročásticích lépe ppm (parts per milion), kde jedno objemové procento odpovídá deseti tisícům ppm.
Lambda sonda měří hodnotu lambda. l , což je číslo ukazující na složení palivové směsi. Výpočet závisí na několika parametrech. Jsou jimi množství nasátého vzduchu (Gv), dále teoretické množství vzduchu k dokonalému spálení 1 kg paliva (Lo) a množství nasátého paliva (Gp).
Hodnota l = 1 je ideální stechiometrický směšovací poměr, kdy vzduchu použitého ke spalování je přesně tolik, kolik je zapotřebí k teoreticky dokonalému spálení. Na konci reakce nezůstane navíc žádná část látek vstupujících do reakce a vznikne pouze neškodný oxid uhličitý (CO2) a čistá voda (H2O).
Protože běžná uhlovodíková paliva mají hmotnosti podíl zhruba 15 poměr vodíku a 85 procent uhlíku, pro spalování ve směsi vzduchu je stechiometrický poměr přibližně 14,7 kg vzduchu na 1 kg paliva.
Několik příkladů analýzy problémů
Pokud je naměřená úroveň CO menší než 0,3 procenta a hodnota naměřených HC se vyskytuje v rozmezí od 25 do 125 ppm, objem kyslíku je vyšší než 0,2 procenta a lambda přesahuje hodnotu 1 ukazuje tento stav na problém s protitlakem ve výfukovém potrubí. Ten zde bude s největší pravděpodobností způsobený netěsností lambda sondy, nebo nehomologovaným tlumičem nebo katalyzátorem.
Při naměření hodnot CO pod 0,3 procenta ale HC, které dosahují méně než 20 ppm, zároveň ale když objem kyslíku dosahuje více než 3 procenta a lambda není měřitelná, potom je možné závadu diagnostikovat jako poruchu analyzátoru, způsobenou netěsností na hadici či netěsností na kyslíkové sondě.Jestliže je analyzátorem naměřena hodnota CO větší než 1,8 a nebo menší než 0,3 procenta, HC ukazuje v rozmezí HC mezi 380 a 400 ppm, objem kyslíku přesahuje 0,2 procenta a lambda je menší než jedna, potom se jedná takzvaně o „čistý“ nouzový režim. Zde došlo k poruše lambda sondy, nebo závadě teplotního čidla, případně je vadný vodič lambda sondy nebo teplotního čidla.
„